Moto Passo Stelvio

Pojeďme vykroužit nějaklou tu serpentinu!

To nás napadlo brzo na jaře, počkali jsme tedy na počasí a vyjeli směrem Grossglockner Hochalpenstrasse, Passo Stelvio a Umbrailpass. Čekali nás tři dny v sedle, kterých jsme plně využili. Počasí přálo tak se klukovský sen stal skutečností… sedím na endurku a opatrně nakláním zatáčky abych vyzkoušel co Mitasky udrží. Užívám si to na co jsem tak dlouho čekal. Při té příležitosti si prohlídnu severní stěnu Glockneru a Ortleru a vzpomínám jak jsme v nich s kamarádem nedávno “viseli” a s vypětím všech sil stoupali metr za metrem k vrcholu. Jaký diametrální rozdíl je v tom poznávat hory ze sedla motóru nebo při horolezeckém výstupu. Obojí ale něco spojuje, snad je to vášeň, snad adrenalin…zkrátka obojí je krásné, obojí burcuje. Bohužel anebo spíše bohudík to lze jen ztěží popsat slovy, člověk to musí prožít sám.

Napsat komentář